|
| |
|
|
Cizojazyčná způsobilost žáků se specifickými poruchami učení na začátku procesu osvojování cizího jazyka na základní škole
Špačková, Klára
Disertační práce se zbývá problematikou cizojazyčné způsobilosti a dílčích cizojazyčných schopností žáků se specifickými poruchami učení na začátku procesu osvojování cizího jazyka. První část práce popisuje základní teoretická východiska procesu osvojování cizího jazyka a přibližuje současný stav poznání problematiky žáků se specifickými poruchami učení v procesu osvojování cizího jazyka u nás i v zahraničí. Druhá část práce představuje výzkum, jehož cílem bylo v porovnání se srovnávací skupinou zmapovat stav a vývoj cizojazyčné způsobilosti žáků se specifickými poruchami učení během prvního roku výuky cizího jazyka na základní škole. Úroveň cizojazyčné způsobilosti i cizojazyčných schopností žáků se specifickými poruchami učení byla porovnávána s úrovní osvojení cizího jazyka i jazykovými a čtenářskými dovednostmi v mateřském jazyce. Klíčová slova: cizojazyčná způsobilost, cizojazyčné schopnosti, fonologické dovednosti, specifické poruchy učení, roviny jazyka
|
|
|
Vývoj a struktura fonologických dovedností v raném předškolním věku
Kulhánková, Eliška ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Vývoj a struktura fonologických dovedností byly semi-longitudinálně posuzovány u intaktních dětí raného předškolního věku (n=127; průměrný věk v T1 46 měsíců, v T2 52,5 měsíců). Děti podstoupily tři zkoušky fonologického uvědomování (Rozpoznávání slabik, Skládání slabik, Rozpoznávání fonémů) a dva testy fonologických procesů (Opakování pseudoslov, Rychlé jmenování). Neparametrické statistické metody neukázaly na hladině významnosti 5% statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami v úrovni fonologických dovedností, jedinou výjimkou byl v mladším věku test Rozpoznávání hlásek, kdy byly dívky lepší. Struktura fonologických dovedností byla posuzována explorační faktorovou analýzou. Výsledkem pro mladší věk jsou dva faktory: (a) Rozpoznávání (Rozpoznávání slabik a Rozpoznávání fonémů) a (b) Syntéza a krátkodobá fonologická paměť (Skládání slabik a Opakování pseudoslov). Nicméně vlastní hodnota druhého faktoru leží na hranici akceptovatelnosti. Rychlé jmenování se ukázalo jako nezávislá dovednost. Pro starší věk přinesla faktorová analýza jeden faktor, pojmenovaný jako Fonologické uvědomování a krátkodobá fonologická paměť (obsahoval všechny zkoušky fonologického uvědomování i Opakování pseudoslov). Rychlé jmenování bylo opět nezávislé. Výsledky podporují dvojdimenzionální model fonologických...
|
|
|
Cizojazyčná způsobilost žáků se specifickými poruchami učení na začátku procesu osvojování cizího jazyka na základní škole
Špačková, Klára
Disertační práce se zbývá problematikou cizojazyčné způsobilosti a dílčích cizojazyčných schopností žáků se specifickými poruchami učení na začátku procesu osvojování cizího jazyka. První část práce popisuje základní teoretická východiska procesu osvojování cizího jazyka a přibližuje současný stav poznání problematiky žáků se specifickými poruchami učení v procesu osvojování cizího jazyka u nás i v zahraničí. Druhá část práce představuje výzkum, jehož cílem bylo v porovnání se srovnávací skupinou zmapovat stav a vývoj cizojazyčné způsobilosti žáků se specifickými poruchami učení během prvního roku výuky cizího jazyka na základní škole. Úroveň cizojazyčné způsobilosti i cizojazyčných schopností žáků se specifickými poruchami učení byla porovnávána s úrovní osvojení cizího jazyka i jazykovými a čtenářskými dovednostmi v mateřském jazyce. Klíčová slova: cizojazyčná způsobilost, cizojazyčné schopnosti, fonologické dovednosti, specifické poruchy učení, roviny jazyka
|
|
|
Vývoj a struktura fonologických dovedností v raném předškolním věku
Kulhánková, Eliška ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Vývoj a struktura fonologických dovedností byly semi-longitudinálně posuzovány u intaktních dětí raného předškolního věku (n=127; průměrný věk v T1 46 měsíců, v T2 52,5 měsíců). Děti podstoupily tři zkoušky fonologického uvědomování (Rozpoznávání slabik, Skládání slabik, Rozpoznávání fonémů) a dva testy fonologických procesů (Opakování pseudoslov, Rychlé jmenování). Neparametrické statistické metody neukázaly na hladině významnosti 5% statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami v úrovni fonologických dovedností, jedinou výjimkou byl v mladším věku test Rozpoznávání hlásek, kdy byly dívky lepší. Struktura fonologických dovedností byla posuzována explorační faktorovou analýzou. Výsledkem pro mladší věk jsou dva faktory: (a) Rozpoznávání (Rozpoznávání slabik a Rozpoznávání fonémů) a (b) Syntéza a krátkodobá fonologická paměť (Skládání slabik a Opakování pseudoslov). Nicméně vlastní hodnota druhého faktoru leží na hranici akceptovatelnosti. Rychlé jmenování se ukázalo jako nezávislá dovednost. Pro starší věk přinesla faktorová analýza jeden faktor, pojmenovaný jako Fonologické uvědomování a krátkodobá fonologická paměť (obsahoval všechny zkoušky fonologického uvědomování i Opakování pseudoslov). Rychlé jmenování bylo opět nezávislé. Výsledky podporují dvojdimenzionální model fonologických...
|
|
|
Fonologické dovednosti v prevenci čtenářských obtíží
KRAJÍCOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce na téma ?Fonologické dovednosti v prevenci čtenářských obtíží? se zaměřuje na poznávání vztahu mezi fonologickými dovednostmi a čtením v českém (transparentním) jazykovém prostředí. Teoretická část definuje dyslexii a uvádí její typologii. Vymezuje příčiny, diagnostiku, nápravu a vliv dyslexie na dítě. Radí, jak hodnotit a pracovat s žáky, kteří takovou poruchou trpí. Praktická část uvádí vlastní testování fonologických dovedností žáků. Popisuje postup a metodu měření, uvádí popis cvičení a získané výsledky.
|
|
|
Vliv morfologických a fonologických dovedností na čtení
POKORNÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena za zkoumání vlivu fonologických a morfologických dovedností na čtení u žáků I. stupně základní školy. Zkoumání vlivu morfologických dovedností na čtení bylo až donedávna ponecháno stranou zájmů výzkumníků. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou závislých proměnných (rychlost čtení, porozumění čtenému) i nezávislých proměnných (fonologické a morfologické dovednosti), osvětluje pojmy čtenářství a čtenářská gramotnost. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum těchto vlivů. Stanoveny jsou zde cíle i hypotézy, charakterizován je vzorek zkoumaných dětí. Popsány jsou zde také jednak testové metody, kterých bylo užito, jednak postup při zadávání testů. Především jsou ale uvedeny výsledky výzkumu a jejich interpretace.
|
host ::
RSS.